Český Absurdistán
Ode dneška byla zrušena "karanténa" - aneb zákaz shromažďování více než dvou osob na veřejnosti a omezení volného pohybu. Od pondělí by se taky za nepřesně vymezených podmínek měly otevřít vysoké školy a obchody do 2500 metrů čtverečních. Taky už můžeme cestovat do zahraničí, pokud si po návratu sami zajistíme nejdéle čtyři dny negativní test na koronavirus anebo nastoupíme čtrnáctidenní karanténu.
Že ve vládě pravá ruka neví, co dělá levá, to už víme dávno. Včerejší večerní kanonáda rušení omezení ovšem připomínala spíš nějakou absurdní komedii než racionální rozhodování vlády. Den odstartoval úspěšnou žalobou právníka Ondřeje Dostála na vládní koronavirová opatření a soud tak zrušil s účinností od 27. dubna omezení pohybu a maloobchodu spolu se službami. O pár hodin později tak vláda ruší něco, co už vlastně bylo zrušeno - připomíná vám to něco? Ano, mně taky, vládní nařízení, která nejdřív navrhla opozice, vláda je neschválila a následně je navrhla sama, aby si za ně mohla připsat kredit.
Vláda se v rekordním čase snaží vyžehlit průšvihy, které nastaly a další, které by nastat mohly. Ministři se prakticky v ničem neshodnou a je evidentní, že povolení cest do zahraničí je pomyslným roubíkem do úst těm, kteří si stěžovali na nesvobodu pohybu a vládní snahu o uzavření společnosti na dlouhou dobu.
Otevření vysokých škol ve smyslu, v jakém bylo podáno, nedává smysl. Nově platí sdružování maximálně deseti osob. Znamená to tedy, že do přednáškových sálů bude vpuštěno prvních deset studentů a zbylých dvě stě má smůlu?
Rychlé rozvolňování navíc působí stylem, jako by se vláda chtěla občanům pomstít. "Stěžovali jste si? Tak my všechno otevřeme. Jen si počkejte, až naroste počet nakažených, ha, my vám to říkali! A teď vás tady zavřeme nadosmrti." V tomto bodě samozřejmě přeháním, ale vláda by se opravdu neměla chovat jako uražené dítě.
V opatřeních, zákazech a omezeních se teď nevyzná už vůbec nikdo. Natož vláda sama.
Že ve vládě pravá ruka neví, co dělá levá, to už víme dávno. Včerejší večerní kanonáda rušení omezení ovšem připomínala spíš nějakou absurdní komedii než racionální rozhodování vlády. Den odstartoval úspěšnou žalobou právníka Ondřeje Dostála na vládní koronavirová opatření a soud tak zrušil s účinností od 27. dubna omezení pohybu a maloobchodu spolu se službami. O pár hodin později tak vláda ruší něco, co už vlastně bylo zrušeno - připomíná vám to něco? Ano, mně taky, vládní nařízení, která nejdřív navrhla opozice, vláda je neschválila a následně je navrhla sama, aby si za ně mohla připsat kredit.
Vláda se v rekordním čase snaží vyžehlit průšvihy, které nastaly a další, které by nastat mohly. Ministři se prakticky v ničem neshodnou a je evidentní, že povolení cest do zahraničí je pomyslným roubíkem do úst těm, kteří si stěžovali na nesvobodu pohybu a vládní snahu o uzavření společnosti na dlouhou dobu.
Otevření vysokých škol ve smyslu, v jakém bylo podáno, nedává smysl. Nově platí sdružování maximálně deseti osob. Znamená to tedy, že do přednáškových sálů bude vpuštěno prvních deset studentů a zbylých dvě stě má smůlu?
Rychlé rozvolňování navíc působí stylem, jako by se vláda chtěla občanům pomstít. "Stěžovali jste si? Tak my všechno otevřeme. Jen si počkejte, až naroste počet nakažených, ha, my vám to říkali! A teď vás tady zavřeme nadosmrti." V tomto bodě samozřejmě přeháním, ale vláda by se opravdu neměla chovat jako uražené dítě.
V opatřeních, zákazech a omezeních se teď nevyzná už vůbec nikdo. Natož vláda sama.
Komentáře
Okomentovat