Introvertem v karanténě
Všímám si rozdílů mezi mnou a spolubydlící po týdnu v karanténě.
Ona, hlasitý extrovert, propuká v pláč po každém telefonátu s její rodinou a kamarády. Doma se nudí, neví, co má dělat (na výzvy "pomoz mi s úklidem" nereaguje) a "už jí z toho šibe". V normální době ráda propuká v hurónský smích, který se rozléhá po celém bytě, baví historkami partu kamarádů v pubu a nikdy se s ní nedostaneme k tématu počasí, protože je prostě hrozně ukecaná. Mám ji ráda, ale občas je prostě sakra hlučná.
Já, málomluvný introvert, v pláč po každém telefonátu s rodinou a kamarády nepropukám. Neznamená to, že jsem bezcitná bytost bez srdce, ale telefonování omezuju na minimum. Natož videohovory. Nesnáším videohovory, protože na té malé obrazovce telefonu vypadám ještě hůř než normálně. Kamarádi a rodina mi samozřejmě chybí, ale týden doma mi problém nedělá. Do hospody chodím i v době bezkaranténní jen jednou za čas, skupinové opíjení mi nikdy nic neříkalo, na párty se vždycky cítím jako srnka uprostřed rušné dálnice.
Ano, introverti jako by se na karanténu připravovali celý svůj život. Jsme zvyklí trávit večery o samotě s knížkou nebo Netflixem. Jsme schopni nepromluvit celý den a vůbec nám to nevadí. Zatímco spousta extrovertů je teď uvězněná ve svém domě a říká si: sakra, co teď? I doma je ale spousta věcí, které můžete dělat. Především takových, které nestíháte - třeba úklid anebo domácí práce. Ale taky zábavnější věci, naučte se třeba cizí jazyk, anebo ještě líp, znakovou řeč. To se v životě nikdy neztratí. Já se třeba momentálně učím švédsky a zatím si to nemůžu vynachválit. Píšu povídky, a že je karanténa sakra plodná pro kreativitu, to vám teda řeknu! Dělám koláže ze starých výtisků Respektu a snažím se do nich vnést různá poselství. Snažím se cvičit pilates nebo yogu. Poslouchám podcasty. Spím. I když to teď moc ne. Mám hrozně moc energie a musím ji využít.
Když už jsme u toho, zajímá mě, co udělá karanténa prakticky celého světa s energií lidstva. Myslím si, že právě v této době vznikají úžasná umělecká díla, malíři malují obrazy, skladatelé píšou písně, které se stanou hitem, píšou se příběhy, které vejdou do dějin. Ta uvězněná energie se do něčeho musí vložit, byla by škoda, kdyby jen tak zanikla.
Ona, hlasitý extrovert, propuká v pláč po každém telefonátu s její rodinou a kamarády. Doma se nudí, neví, co má dělat (na výzvy "pomoz mi s úklidem" nereaguje) a "už jí z toho šibe". V normální době ráda propuká v hurónský smích, který se rozléhá po celém bytě, baví historkami partu kamarádů v pubu a nikdy se s ní nedostaneme k tématu počasí, protože je prostě hrozně ukecaná. Mám ji ráda, ale občas je prostě sakra hlučná.
Já, málomluvný introvert, v pláč po každém telefonátu s rodinou a kamarády nepropukám. Neznamená to, že jsem bezcitná bytost bez srdce, ale telefonování omezuju na minimum. Natož videohovory. Nesnáším videohovory, protože na té malé obrazovce telefonu vypadám ještě hůř než normálně. Kamarádi a rodina mi samozřejmě chybí, ale týden doma mi problém nedělá. Do hospody chodím i v době bezkaranténní jen jednou za čas, skupinové opíjení mi nikdy nic neříkalo, na párty se vždycky cítím jako srnka uprostřed rušné dálnice.
Ano, introverti jako by se na karanténu připravovali celý svůj život. Jsme zvyklí trávit večery o samotě s knížkou nebo Netflixem. Jsme schopni nepromluvit celý den a vůbec nám to nevadí. Zatímco spousta extrovertů je teď uvězněná ve svém domě a říká si: sakra, co teď? I doma je ale spousta věcí, které můžete dělat. Především takových, které nestíháte - třeba úklid anebo domácí práce. Ale taky zábavnější věci, naučte se třeba cizí jazyk, anebo ještě líp, znakovou řeč. To se v životě nikdy neztratí. Já se třeba momentálně učím švédsky a zatím si to nemůžu vynachválit. Píšu povídky, a že je karanténa sakra plodná pro kreativitu, to vám teda řeknu! Dělám koláže ze starých výtisků Respektu a snažím se do nich vnést různá poselství. Snažím se cvičit pilates nebo yogu. Poslouchám podcasty. Spím. I když to teď moc ne. Mám hrozně moc energie a musím ji využít.
Když už jsme u toho, zajímá mě, co udělá karanténa prakticky celého světa s energií lidstva. Myslím si, že právě v této době vznikají úžasná umělecká díla, malíři malují obrazy, skladatelé píšou písně, které se stanou hitem, píšou se příběhy, které vejdou do dějin. Ta uvězněná energie se do něčeho musí vložit, byla by škoda, kdyby jen tak zanikla.
Komentáře
Okomentovat